Neidentifikovatelno.

10. ledna 2010 v 23:08 | Be. |  Život
Jak se mám? Mizerně.
Jaký byl víkend? Mizerný.
V podstatě to začalo tím, že jsem si v pátek četla. Ano, Be po dlouhé době sáhla po knize. Konkrétněji po Obrazu Doriana Graye od Oscara Wildea. Be je prostě unešena. Prostě mě ta knížka dostala, absolutně. Odtrhla jsem se od ní téměř násilím, šla jsem na počítač a pustila si film z roku 1997 jménem Wilde. No, pro případ, že by to z toho názvu nebylo patrné - je to o životě Oscara Wildea.

Ten film na mě zapůsobil snad ještě víc než knížka... ne. Obojí mě příšerně okouzlilo, ohromilo, pohltilo... a každé jinak. A z téhle kombinace vzešel... pocit. Děsný pocit. Něco. Já nevím.
Od pátku jsem jako žijící zombie. Připadám si hrozně vyhasle a prázdně a zároveň mě vyplňuje pocit, který nedokážu pojmenovat ani dost uspokojivě popsat. Jsem paralyzovaná tím, jak Oscar Wilde žil, jak psal, jeho názory, odkud bral inspiraci, jeho vtipem, jeho odvahou... V knize mě dostal lord Harry. Ukázalo se, že Wilde je právě jím.
Chci přečíst všechno, co kdy napsal, chci se v tom babrat, rozebírat každé slovo.
Celý víkend jsem se nutila něco dělat, odpoutat se od toho, dělat přesně to, co jsem si plánovala přes týden - tzn. sledovat znova od prvné série Zoufalé manželky, jíst Nutellu, pít Julmust, sehnat si DVD Petera Foxe a pokusit se něco vyždímat z nápadu na povídku, který v hlavě nosím už pěkně dlouho. No, Nutellu jsem snědla, protože jsem doufala, že mi příval sladkého pomůže. Na ZM jsem se dívala, ovšem bez jakékoli radosti, při jednom obzvlášť smutném díle jsem brečela a doteď ani nevím, jestli to bylo kvůli tomu dílu, nebo jestli to byla taková ta poslední kapička. A to je všechno.

Já vím, že zítra přijdu do školy, budu se tvářit, že žádný pocit není, smát se... a pak přijdu domů a začne to znova.
Slovo labilní dostalo nové rozměry v den, kdy se narodila Be.
Je zvláštní, jak mi pomáhá prázdně žvanit/psát o tom nepopsatelném pocitu, který do mě vlil Oscar Wilde. Čím víc píšu, tím spíš mizí. Ale když přestanu, roste.
Wilde je jeden z nejzajímavějších lidí, na které jsem kdy natrefila. Smutné. Depresivní. Mám ráda Bosieho.

Baví mě škrtat sirkami a koukat, jak hoří. Jak plamínek postupně zhasne. Připadám si stejně jako ten plamínek ve stádiu, kdy na něj koukáte a nemáte strach, že vás spálí, protože je daleko od vašich prstů, které drží sirku, a už se pomalu dusí. Je maličkatý. A v příští vteřině zhasne úplně. Na krátký moment bude ještě sirka žhnout. A pak už bude nepoužitelná, studená, k ničemu. Chci se dívat na plamínek dál, ale k tomu potřebuju další sirku, kterou bych přiložila na plamínek v posledním stádiu své existence. Na starší sirce by sice umřel, zároveň by zažehl další život na nové. Vyhaslý člověk nechá sirku zhasnout. Šťastný člověk přiloží ke zhasínající sirce jinou. Novou. A pak bude hořet ta. Jenže já nejsem šťastný člověk.

Věčně si stěžuju, že jsem emoční houpačka. Jednou nahoře, jednou dole. Příšernou rychlostí. Jenže teď se moje střídání nálad zaseklo a několik dní zůstalo na tom jednom bodě.
Jako ta hrací skříňka, co Kuba dostal od Mikuláše. Když ji někdo natáhne, tak hraje. A já se natahuju, zastavuju a natahuju. A teď jsem najednou zůstala zastavená, smutná malá červená skříňka Be, co čeká, až ji někdo zase natáhne, aby mohla zapálit novou sirku tou starou.
 


Komentáře

1 choclit-pee choclit-pee | Web | 10. ledna 2010 v 23:12 | Reagovat

Ahoj, hodně lidí se poptávalo na Photoshop. Pokud ho ještě nemáš, tak je u mě ke stažení;) Zhruba 5 článek od vrchu. Přibudou i návody na photoshop. Pokud už PS máš a umíš v něm, tak se omlouvám, že ruším;) Papa

2 Strangea Strangea | 13. ledna 2010 v 21:50 | Reagovat

"Ženy útočí tím, že se brání a brání se tím, že se vzdávají."
Tímhle vyrazil Oscar dech mně (protože je to pravda). Každopádně, pokud v tom není něco dalšího, proč být smutná, když jsi ho právě objevila a kdy tě tak zaujal - ne?;)

3 Raven Raven | E-mail | 10. srpna 2010 v 21:27 | Reagovat

Věř mi, někdy mívám úplně stejné pocity...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama