Kdo jsem?

13. prosince 2009 v 23:14 | Be. |  Život
No, řeknem to rovnou - lůzr, smolař, ta, co prohrála, ta divná a tak dále, všechna tahle slova.
Protože kdybych si šla vsadit a dostala číslo 9, vyhrálo by číslo 6 a já bych se jako ten největší debil radovala, že jsem vyhrála, protože bych ten papírek držela obráceně. Pak by přišel někdo chytrý a sdělil mi, že to držím obráceně. Já bych ten papírek ve vzteku roztrhala a v té samé chvilce, co bych zrovna kousky roztrhaného papíru házela do popelnice, by se hlasatelka omluvila za svůj omyl, že vyhrálo číslo 9 a výhra nemůže být vyplacena bez toho papíru, co jsem právě roztrhala a hodila do popelnice.
Kdyby mi kouzelná víla přičarovala kouzelný malíček, co mi splní každé přání, zhruba tak za deset sekund, co by mi to sdělila, by přiběhl šílenec se sekerou a ten malíček mi bez umrtvení tou sekerou amputoval. To bez umrtvení jsem tam napsala, aby to znělo víc tragicky, ale myslím, že se mi to nepovedlo.

Víte co. Já bych totiž mohla být velice šťastný člověk. Mám dvoje Conversky (červené a bílo-černé), dostávám na Velikonoce a Mikuláše sladkosti, doma stále hrajeme na Ježíška (to všechno kvůli bráchovi, ale stejně můžu mít radost), mám vlastní počítač, na který mi nikdo neleze, zatím nejsem akutně závislá na kafi, smím si lakovat nehty, nemám zničené vlasy a dostala jsem se na gympl. Doma mě z nějakého pošahaného důvodu asi mají i celkem rádi (nebo jsem jim sympatická), což je asi odpověď na otázku, proč mi neustále pokládají tak blbé dotazy a proč mají potřebu mě neustále komandovat.
Jenže ty Conversky (červené) se rozpadají a já jsem závislá na tisících věcech. Doma se mi všechno říká na poslední chvíli, za všechno můžu já a můj náladový tatínek si rád svoje nálady léčí na mé maličkosti, nehledě na to, že řeší každou kravinu a pokud není v dobrém rozmaru, dokáže ho naštvat i papír spadlý na zemi. ("Kdo byl poslední v koupelně? Proč se tam svítí? Proč svítíš tolika světly? Víš, kolik to žere proudu? Proč si nerozsvítíš? Proč vstáváš tak brzo? Proč vstáváš tak pozdě? Co děláš, víš, kolik ti je? Nelez tam! Přestaň se tak blbě smát! Už sis uklidila stůl? Proč ne? Nebuď drzá! A tohle myslíš vážně? CO NA MĚ ŘVEŠ??? JÁ NA TEBE NEŘVU!! Jen si breč, pak toho hodně vyřešíš!!" atp.)

Vždycky, když je v různých seriálech takový ten člověk, které mu nikdy nic nevyjde, kde je v podstatě sám, vždycky se rozhodne špatně a když má z něčeho radost, přijde někdo, kdo mu ji zkazí, vzpomenu si na sebe. Protože to sedí.
Hm, asi mám jen takovou náladu. Nebo je to možná tím, že jsem právě prožila další víkend, který se zase skládal z hraní her (Sims 3 a Age of Empires III.), brouzdání po internetu, pití Coca Coly, jezení mandarinek a permanentním oblečením v pyžamu. Hádám, že ve svých sedmnácti letech (popř. v osmnácti, pokud jste můj tatínek a chcete, abych něco uklidila nebo podobně) bych asi měla trávit víkendy jinak a to hezky dle máminy věty (Je ti 17, to je nejlepší věk, tak koukej, ať ho neprosedíš u počítače.). Jenže mně hrozně vyhovuje být taková, jaká jsem. V hlavě různé seriály a sitcomy, cynická, se skvělým hudebním vkusem (haha) a... no, dle ostatních prý divná. Jako divná jako fakt divná.

Na druhou stranu je asi lepší být divná holka, co poslouchá divnou muziku, dívá se na "divné" seriály, spřádá divné teorie, směje se divným věcem, vozí se na své emociální vlně a občas prostě netuší, o čem to vlastně lidi mluví, i když ostatní to asi vědí, protože se tak tváří.
Nejsmutnější na tom všem asi je, že mi celkem vyhovuje být obličej O_o?. Protože si říkám, že je lepší být blbá a divná, než tuctová a nudná. Kolik existuje lidí, co se smějí tomu, co všichni, poslouchají to, co všichni, myslí si to, co všichni, a říkají to, na co všichni jen pokývají hlavou a řeknou, že má pravdu?

Já ani netuším, kam tímhle vším vlastně mířím. Já netuším, proč tohle všechno píšu.
Původně jsem si jen chtěla postěžovat, že mě máma ani po týdnu nebyla schopná objednat u kadeřnice (udělala bych to sama, ale nemám číslo), že začínám mít rýmu a že mi došly žvejky. Pak jsem se chtěla pochlubit, že se koukám na Futuramu zase od začátku, že v úterý pojedeme do Drážďan, že nemusím vystupovat na Vánočním koncertě a že jsem za víkend sežrala tolik mandarinek a čokolády, že se budu divit, když se pode mnou nepodlomí podlaha, až vstanu ze židle.
Nechci mít rýmu a těším se do Drážďan.
 


Komentáře

1 Strangea Strangea | 22. prosince 2009 v 0:19 | Reagovat

Brokeeeeen, pod ten předposlední (dvoj?)odstavec bych se podepsala. Můžu?
Vytrvej ve své divnosti. Protože seš teda jako fakt divná,haluuuuz, a já jako nwm, o čem bych se s tebou měla jako bavit, ptz jako jsem se právě teď hodila do pohody a prostě jsem upa nejvíc cool a v poho, víš jak, stě všichni jsme jedna crew a to mě baví, mazec je to jako. Víš, jak.  8-)

2 Be Be | Web | 22. prosince 2009 v 22:43 | Reagovat

Hm, tak jo, můžeš. :-D
Vim jak, neasy, jako!

3 Strangea Strangea | 25. prosince 2009 v 23:50 | Reagovat

Neasy? to do Prahy asi ještě nedorazilo... nemělo to být easy? :-|

Jo, a tímto se tedy podepisuju pod dotyčný odstavec:

Strangea

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama