Jaktože vítězí čokoláda?!

8. listopadu 2009 v 18:37 | Be. |  Život
Oukej, já vím, že teď asi ve vašich očích hrozně klesnu, ale Celebration od Madonny není blbý. Ono je to dokonce dobrý. Jasně, když vyškrtneme ten klip s tím černochem, z jehož tančení je mi fakt špatně, s Madonnou, ze které je mi taky špatně, a s tím mladým DJ, k jehož obličeji se Madonna tak vesele tiskne. Ahoj, chlapče, babča přišla na návštěvu.
Taky nemám ráda její hlas, ona se prostě na tenhle styl nehodí. ALE! Ta písnička je dobrá. Něco v ní je. A já jsem si jistá, že když ji někdo šikovný zremixuje, budu totální závislák.
Nemám ji ráda, tohle křepčení v minišatech v jejím věku je poněkud, ém, trapné, ale stále se nad tím vším vznáší to velké ALE. Protože pokud Madonna něco umí, je to obklopit se šikovnými lidmi. Dokáže přesně určit, z čeho lidi budou tenhle čas bláznit a dle toho se i zařídí. A co si budeme namlouvat, teď zrovna ve svém popíku všichni chtějí slyšet prvky electra, tak jim tam Madonna plácne electro, oni mají, co chtějí, Madonna je v kurzu, Be poslouchá (většinou) indie a všichni jsou tak šťatsní.

Všechno nahrává tomu, že příští víkend bude nejlepší ever, protože mí rodičové sbalí kufry a odjedou kamsi do nějakého hotelu a budou konečně odpočívat. Nevím, jestli tam s nimi jede i brácha, bylo by fajn, kdyby jo. Každopádně se těším na tu pohodu. Celé dva dny nebudu muset poslouchat, jak mám něco udělat a to OKAMŽITĚ.

Mé prosby a nadávky byly vyslyšeny. Konečně jsme jeli nakupovat. Bohužel ne do Prahy, jak mi původně rodiče slibovali, nýbrž do Olympie v Teplicích, což je dost chabá nahrážka, ale rozhodně si nestěžuju. Mám nový černý svetřík (cardigan?), šedý dlouhý svetr (ňuňatý, připadám si teď připravená na zimu, i když klasicky nemám žádné pořádné boty) a ty nejlepší džíny, jaké kdy byly vyrobeny. A teď se něčeho chytněte, protože premiéra - poprvé v životě jsem si koupila džíny v normální velikosti v normálním oddělení. Takže žádná 164, dětské C&A. Normální, 34, C&A. Wow.
Jsou mi teda trochu dlouhé, navíc mi máma říkala, že jsou až abnormálně úzké, ale prostě mi sedí, jsou krásné a já je miluju. Bílo šedé. V poslední době se moje garderóba skládá z hlavě bílé, šedé a černé. To je fajn.
Akorát teda boty nic moc. Kvůli sukni, kterou jsem dostala k narozeninám, se máma rozhodla, že dospěl čas, aby mi zakoupila lodičky. Takže jsem prošla tři obchody s botami (myslím, že víc jich tam ani není) a připadala si dost zoufale, protože většina "slušných" bot vypadá, že chodit na chůdách je oproti nim hračka. A chůdy vypadají líp. No, dopadlo tak, že při zkoušení jedněch nejmíň hnusných (zkoušení lodiček = Be si je velmi hrubě narve na nohu, postaví se, zavrávorá, udělá pár kvedlavých kroků, prohlásí, že ji z toho bolí nohy už teď, sundá je a zahlásí, že jsou ty boty beztak hnusné), ba dokonce téměř ucházejících, lodiček jsem se tak kvedlavě a nejistě procházela uličkou a najednou mě prostě nohy zradily a já jsem se ocitla na zemi. Na svou obranu ale zdůrazňuju, že ten podpatek měl asi deset cenťáků. Já vím, že bych měla začít s nízkým podpatkem, ale většina takových lodiček pak vážně připomíná LODĚ a zhruba tak 95% z nich má vepředu extrémě hnusnou přezku.
Pokoušela jsem se najít i nějaké obstojné kozačky, protože jsem zjistila, že prostě nemám žádné pořádné boty, až bude mrznout. No, všechny kozačky mají buď podpatek (to chtějí, abych se pak na zamrzlém chodníku zabila, nebo co?!), nebo neexistují. Aspoň tedy v Teplicích ne.
No, ale tento lov ještě neskončil, pravděpodobně ve středu pojedeme s mámou do nějakého obchodu, kde mají veliký výběr bot... No, když veliký, tak veliký, třeba si i vyberu.

Nic zajímavého. Be slibuje, že se polepší.
Ale teď odchází sledovat Dobu ledovou II. Půjde totiž s bratrem na trojku a chce být v obraze...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama