Žvásty na entou

23. května 2009 v 21:36 | Be.
Když si uvědomíte, že jste dva dlouhé měsíce nenapsali na svůj blog, poleje vás pot a připadáte si jako zrádce. Trochu vás uklidní pozdější zjištění, že to byl jen jeden měsíc, protože mezi dubnem a květněm opravdu NENÍ březen, ale i tak je měsíc dost. Moc. Neomluvitelně moc.
Má prostě pocit, že mi čas protéká mezi prsty. Když naberete do rukou vodu, je jí hodně, ale po chvilce vyteče a vy ani nevíte jak. No, tak zhruba víte JAK, ale... no, snad si rozumíme, prostě je pryč nějak podezřele rychle. A takhle nějak je to s mým časem. Kupříkladu dnes jsem celý den strávila v Letňanech a pořád mi připadá, že to víc jak tři hodinky být nemohly...
No, ale k tomu zásadnímu, co se událo za ten měsíc a týden.
Nevím, čím mám začít, protože má mysl je zmatena a nepamatuje si, co bylo první a tak. Takže prostě to nějak poskládám a přestanu vypisovat pochody svého mozku, protože ze sebe pak úplně zbytečně dělám vola.

Mám nový mobil. To není zase až tak zásadní, ale ty nervy, co tomu předcházely, tomu dávají mnohem větší význam. Modrá Nokia XpressMusic (asi) 5220. To sdělení je na mé poměry dost přesné, o našem autě jsem řekla, že je takový velký a červený, mávla jsem rukou nad dotazem ohledně značky. Hehe. Mám ráda svůj mobil. Ale nijak se nejmenuje, protože moje fantazie na jména se v poslední době zasekla na "Pelle" a nejde odseknout, nevím proč. No, ono to není jenom pojmenování jako jméno. Ono je to i popisování a dnes se mi povedlo i sloveso (pelluje), ale netuším, co to znamená. Já to vymyslím.

Svůj čas na počítači trávím na Facebooku. Původně jsem si myslela, že to bude chvilková záležitost, ale není. Až dospěju do stádia, kdy ráno budu vstávat o hodinu dřív, abych na něm mohla být, začnu to řešit. Teď ne, není potřeba.

Asi budu mít hnědý melír. Zbavím se svých blond vlasů!!! YAY!

Vyschl mi černý lak. To není zásadní, ale i tak...

HA! Já a lak na vlasy jsme se stali nejlepšími kamarády. On mi udělá divný účes a já ho mohu použít v případě nouze jako odlakovač, jak jsem dnes při odjezdu do Prahy zjistila.

Viděla jsem autistu. Jak se učí i jak se chová, když si ho nikdo nevšímá. CHÁPETE TO!?!?!?! Já viděla autíka!! Pětiletého chlapečka, který měl vážně problém. Bylo to úplně jako ve snu, nikoho nebral na vědomí, absolutně se nevěnoval tomu, čemu měl... A když měl volno, všechno si prohlížel z dálky, dělal na sebe obličeje do zrcadla, tleskal a výskal. A když si sedal... nejprve se k židličce postavil záady, pak nahmatal opěrky a pak teprve si sedl. :) Nemluvil, jenom vydával zvuky. Co se týče mluvení, je zhruba na stejné úrovni jako cca měsíční miminko. Něco ze sebe vydá, ale sám neví jak. Narozdíl od miminek ale rozumí tomu, co mu říkají, i když tomu věnuje pozornost jen minimální. Nejkouzejnější bylo, když měl skládat barevné trojúhelníky vedle sebe - koukal z okna a usmíval se. ^^

A jelikož byla minulá zásadní věc byla nesmírně pozitivní (pro mě), další musí být zákonitě negativní (pro mě). Jmenuje se taneční a souvisejí s ní samé nedobré věci jako boty na podpatku, šaty, tanec a společenské vychování. To jsou věci stejně nepochopitelné jako mé myšlenkové pochody. Ke své nekonečné smůle se mě ta věc samozřejmě týká a já tam musím chodit. Vyplázneme 1600,- za kurz, ve kterém mi klesne mé titěrné sebevědomí těsně nad hranici toho, abych se zakopala pod zem a tam umřela. Nad cenovkami šatů se mi protáčí panenky, protože je to celkem velká darda na to, že v nich akorát budu padat, nesnášet je a po skončení té mučírny je pověsím do skříně a odtamtud nevyjdou, ani kdyby mě prosily. Dneska jsem v záchvatu dobré vůle (našla jsem perfektní šedé kalhoty za VELMI dobrou cenu v C&A, úžasné šedobílé tílko, co mi BYLO a NEODSTÁVALO, a džínové tříčtvrťáky s páskem BEZ LEBKY, DIAMANTŮ a podobných ZHOVADILOSTÍ) jsem prošla Humanic a Baťu a všímala si bot na podpatku. Nic. Je to hnusné, je to vysoké, některé pyšní příšernou, deseticentimetrovou špičkou, některé nemají špičku vůbec, takže v případě dupnutí na nohu bych musela dotyčného uškrtit. Nebo ho probodnout podpatkem. Jediné, co jsem chtěla, byly klasické lodičky s nevysokým podpatkem a normální špičkou, abych nikoho nemusela v případě dupnutí na mou nohu probodávat. Ehm, odešla jsem s botama bez podpatku á la tyhle, akorát nejsou Vans a taky mají úplně jinou barvu. A nemají lebky. Vlastně jsou to úplně jiné boty. U&Me. Tančit v nich nesmím.
Já: "Proč v nich nemůžu tančit?"
Máma: "Protože to už rovnou můžeš tančit v converskách!"
Já: "Jé! Můžu tančit v converskách?"
Máma: "Ne!"
Taky si mám najít tanečníka. No, a kde ho mám asi hledat?! Kod by byl ochotný tancovat se MNOU? S kým jsem JÁ ochotna tancovat?! Bude to horor. Největší horor na světě. A ještě za něj budu muset platit. A ne málo. Fuj.

Řečmi o tanečních jsem si úplně zkazila náladu, takže se sbírám a jdu. Příasahám, že další *whatever* napíšu dřív, než za měsíc a něco. Fakt.
 


Komentáře

1 HalfWit HalfWit | 24. května 2009 v 11:39 | Reagovat

To je milé, Be! Myslíš OC Letňany ? Já tam také ten den byla. Nevšimla sis nějaké holky s modrou kostkovanou košilí s dlouhým rukávem, tmavými delšími, objemnějšími vlasy s patkou, pravěpodobně s brýlemi, shrbenou, v tmavošedých riflích a se Sailor Jerry Converskami ? Asi ne, že.  
Taneční. Také mě děsí představa, že bych se měla lepit k cizímu (!) upocenému (!!) chlapci (!!!). Naštěstí mě to čeká - jestli tedy čeká, raději bych nechodila - až za pár let.

2 Strangea Strangea | 28. května 2009 v 16:50 | Reagovat

Aoj Beeee, stýskalo se mi po tvých myšlenkových pochodech!;) Musím ale kajícně přiznat, že z času mám podobný pocit, jako ty, takže cca stejnou dobu, jako jsi nepsala, jsem tu nebyla...:(
Taneční nejsou takový zlo, jakým se jeví - když jsem tam šla, připadala jsem si absolutně netanečně a dřevoidně a teď...se hlásím do speciálek.*začervenání* Boty na podpatku krásně klapou, abys věděla - je to takový uklidňující. Jo, taky doporučuju rukavičky, nejlépe černé, protože to je prostě strašně démonickocynické a jindy moc nenajdeš příležitost... a kromě toho zpocení chlapci fakt nic moc.:/ Hledáš partnera? Tak já s tebou budu tancovat...;) :D
Nějak přesně nevím, co jsou autisté (jenom hrozně přibližně, taky vím, že kamarád jednoho chodí hlídat a asi jsem je i někdy potkala, ale netuším, kdo to jsou:/), vysvětlíš? Wikipedie nemá tak příjemný sloh.:P
Jinak blahopřeju k mobilu, přátelství s lakem na vlasy, melíru etc. a souhlasím - Facebook je zlo a první místo, kam na netu zamířím.
Ou jé, dlouhý koment... provinile dlouhý. Uděláme dohodu? Budu číst... když ty budeš psát.;) :P

3 MH MH | 31. května 2009 v 15:12 | Reagovat

Páni znám Tě z fóra ts2 a koukám, že jsi stejně potřeštěná osoba jako postavy Tvých příběhů:D. Ou, vzpomínky... taneční, ty už mám naštěstí za sebou. Jinak jestli chceš zůstat sama sebou a originální, vyraž v obleku a drze se zařaď mezi kluky, holky se většinou potí méně;)

4 Strangea Strangea | 17. června 2009 v 11:35 | Reagovat

:D nápad za bod...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama